Letošní jarní cyklojízda se opravdu vydařila, jak se můžete dočíst ve většině sdělovacích prostředků. Asi pět tisíc příznivců cyklistiky prosvištělo z Jiřáku v Praze 3 centrem města, projela se po magistrále a dalších strategických dopravních tepnách v centru. Následně zamířili cyklisté do tunelu Blanka, kde si jich  několik v důsledku živelnosti při ostrém sjezdu úzkým tunelem poněkud natlouklo.

Méně vydařenou se však akce může jevit statisícům ostatních Pražanů, kteří kvůli průjezdu cyklojízdy skončili až na hodinu zbytečně v dopravní zácpě. A nejde jen o „sprosté“ automobilisty, oběťmi akce se stali také cestující v povrchové hromadné dopravě. Alůe i chodci, kteří museli uskakovat cyklistům, jenž si, bůhvíproč, zkracovali cestu po chodníécích. Nikdo je totiž před tím, že Praha bude ve všední den v dopravní špičce neprůjezdná, pořádně nevaroval. Zaskočeni tak byli soukromníci za volantem, ale podle očitých svědků také řidiči městských linkových autobusů, či tramvají. Z deseti, či dvacetiminutových zdržení se nezřídka stala i bezmála hodinová sekera.

Velké cyklojízdy jsou v Praze organizovány sdružením Auto-Mat několikrát do roka. Autor tohoto textu se sám jedné z nich zúčastnil, a proto připouští, že je to zážitek. Profrčíte na kole vyprázdněnými ulicemi, zakřičíte si v „Husákově tichu“ (tunel na Těšnově). Při jízdě po magistrále vám však při pohledu do očí naštvaných řidičů, čekajících v koloně na to, až vy se „vyblbnete,“ začnou hlavou těkat neodbytné otázky: „Je to fakt nezbytné, zalígrovat magistrálu? Kvůli čemu? Není to poněkud bezohledné vůči zbytku lidí?“ O magistrálu se přeci žádná velká cyklobitva nevede, stejně jako o další strategické tahy pro automobilovou dopravu, kudy cyklojízda vede.

Výčitkám se zkrátka nevyhnete, pokud jste vlastníky základní dávky lidské empatie, i když si na kole užíváte cyklojízdy o víkendu. A právě v načasování do běžného týdenního provozu je proto největší kontroverze aktuální cyklojízdy.

V Praze se pravidelně konají akce, které omezí dopravu. Ať už jde o kulturu či sportovní události typu maratónských běhů, v drtivé většině jsou směřovány do víkendového provozu, který je násobně menší, než pulsující dopravní život všedního dne v metropoli. Nasměřovat cyklojízdu do všedního provozu v dopravní špičce, navíc po trase, která je takřka ideálním řešením pro vyvolání dopravního kolapsu, si nemůžete vysvětlit jinak, než jako ofenzivní konfrontaci vůči všem ostatním uživatelům v pražské dopravě!

Organizátoři tvrdí, že cyklojízdami chtějí upozornit na to, že by město mělo být k lidem na kolech přívětivější.  Přitom forma i načasování jejich happeningu není ničím jiným, než vyhlášením války ostatním účastníkům provozu. Dokládají to ostatně i jízlivá gesta, jimiž  řada účastníků cyklojízdy „obšťastnila“ čekající řidiče.

Pokud tedy Auto-Matu jde o přívětivou diskusi a toleranci, pak letošní jarní cyklojízda byla vším jiným než podanou rukou zbytku Pražanů. Paradoxní je, že se spolupachatelem tohoto konfrontačního aktu zájmové menšiny vůči většině, stal i pražský magistrát.

Pokud Auto-Matu i magistrátním politikům jde o obroušení hran v napjatých vztazích mezi cyklisty a zbytkem Prahy a o vzájemný respekt, tak tohle…

…tohle bylo úplně špatně.