Mahlerovy sady byly hlavním pohřebištěm židovské Prahy období osvícenství a emancipace. Vznikl v souvislosti s Olšanskými hřbitovy, které si obce staroměstská a novoměstská založily za morové epidemie v letech 1679 a 1680. Po vzoru křesťanů začali i pražští Židé pohřbívat oběti této události za hranicemi města. Židovský hřbitov vznikl na bývalé vinici asi kilometr a půl za tehdejšími hradbami Prahy, který židovská obec koupila. Jen během prvního roku morové epidemie zde byly pohřbeny tři tisícovky mrtvých. Když roku 1787 Josef II. zakázal pohřbívání uvnitř pražských měst, stal se židovský morový hřbitov hlavním pohřebištěm pražské židovské obce.
Po vzniku Žižkova byl z hygienických důvodů pro pohřby uzavřen, i tak na něm bylo do konce 19. století pohřbeno 38 tisíc zesnulých. Byla mezi nimi řada významných osobností, rabínů a učenců, lékařů, umělců a představitelů pražské židovské náboženské obce 19. století. Jedním z nich je i pražský vrchní rabín Ezechiel Landau (1713-1793), jehož náhrobek se zachoval dodnes a patří k nejnavštěvovanějším hrobkám zbytku hřbitova.
Počátkem protektorátu, kdy byl Židům zakázán přístup do veřejných parků, se stalo místo cílem častých návštěv židovských rodin. Lokalita přiléhající k Fibichově ulici totiž nebyla zaplněna náhrobky a měla sadovou úpravu. Koncem války odtud ostřelovaly nacistická vojska okolí, přesto hřbitov přečkal největší válečný konflikt v dějinách lidstva a protektorát bez větší újmy.
Co nepřečkal, byl nástup komunistů k moci. V roce 1960 na horní Žižkov najely buldozery a zbořily vysokou obvodovou zeď, náhrobky v jihovýchodní části byly zbořeny a zahrabány. Dílo zkázy dokonala stavba žižkovského vysílače v druhé polovině osmdesátých let. Většina hrobů byla vybagrována, náhrobky skončily na skládkách za Prahou a jako stavební materiál pro dlažební kostky.
Z židovského hřbitova zůstala jen část, kterou známe dnes. A ta byla v devadesátých letech zrekonstruována do dnešní podoby.
Až tedy půjdete někdy přes Mahlerovy sady, zkuste se zastavit a uvědomit si, že strojíte na místě, kde spočinuly na čtyři desítky židovských duší.
(s využítím informací Židovského muzea Praha)
