Plán na rekonstrukci nejoblíbenějšího náměstí v Praze 3 u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně si velmi rychle získal mezi veřejností řadu odpůrců a minimum podporovatelů. Během několika týdnů se pro studii, kterou radnice společně s hlavním městem představila jako východisko pro budoucí podobu Jiřáku, vžil lidový název Vojenské seřadiště starostky Hujové. Plány radnice totiž vycházejí ze 14 let starého projektu, jenž počítá s obří betonovou plochou, která by měla nahradit většinu travnatých míst před Plečnikovým kostelem. Po smutném osudu Mahlerových sadů pod žižkovskou věží, kde kvůli nečinnosti zastupitelů pod vedením starostky Vladislavy Hujové (TOP 09) vzniklo betonové minigolfové hřiště na úkor travnatých ploch, tak člověku začíná vrtat hlavou, zda místní radnici neovládá betonářská lobby.
Ihned po představení projektu také vznikla občanská iniciativa místních obyvatel, kteří protestují proti plánu radnice zrušit na náměstí současnou kašnu od architekta Petra Šedivého s názvem Spojená Evropa. Jejich petici již v létě minulého roku muselo projednat místní zastupitelstvo. Koaliční hlasovací mašinerie je však smetla ze stolu, aniž by k výhradám obyvatel přijala jakékoliv usnesení.
Starostka Hujová ve snaze zmírnit tlak veřejného mínění posléze mlhavě přislíbila, že by se umělecké dílo mohlo přestěhovat kamsi na nákladové nádraží. Reálnost jejího slibu však zpochybňují odborníci, podle nichž s monoblokem kašny prostě hýbat nejde. K čemu bude obyvatelům z okolí Jiřáku kašna na kilometry vzdáleném vysloužilém nádraží, ostatně také nikdo nevysvětlil.
Kam se hrabe tunel Blanka!
Diskuse také vyvolává cena, na kterou by rekonstrukce náměstí měla přijít. Ještě v roce 2000, kdy celý projekt vznikl, byl rozpočet 39 milionů korun. Poté, co se plánu chopila starostka Hujová se svým stranickým kolegou, primátorem Tomášem Hudečkem, aktualizovali cenu za stejnou stavbu na 90 milionů! Konečný účet však podle všeho hravě převýší stomilionovou částku. V rozpočtu radnice totiž nejsou započítány náklady na úpravu výstupů z metra, nezbytné úpravy okolních ulic, ani na začlenění farmářského tržiště, které zde funguje už čtvrtým rokem.
Jen náklady na čtyři tisíce čtverečních metrů dlažby, která má nahradit travnaté plochy, se mohou podle propočtu současné radnice vyšplhat na bezmála 40 milionů korun. Čtvereční metr dlažby tak přijde na 10 tisíc korun! Zda bude mít dlažba zlatý rámeček, to žižkovská radnice zatím nesdělila…
Každopádně jde o prodražení projektu na 230 procent původní hodnoty. Tím žižkovští radní výrazně trumfují i pověstnou stavbu tunelu Blanka, jejíž konečný účet se odhaduje na 150 procent původní ceny.
Snad zatím jediná dobrá zpráva pro všechny odpůrce vybetonování vinohradského náměstí přišla z březnového zastupitelstva třetí městské části. Opoziční ODS se na něm podařilo prosadit konání veřejné debaty k revitalizaci náměstí Jiřího z Poděbrad. „Nepovažujeme to za politickou otázku, jde nám o to, aby budoucí podoba náměstí sladila představy architektů se zájmy veřejnosti, která tento veřejný prostor využívá,“ argumentuje předseda klubu občanských demokratů Marek Zeman, jenž zmíněné usnesení prosadil.
Kdy přesně se však debata bude konat, zatím není jisté. Podle zadání žižkovského parlamentu ji radní musí uspořádat do dalšího jednání zastupitelstva. A to je plánováno na 16. června. Přesný termín diskuse však radnice zatím neoznámila.
Ve středu 26. března zasedli na Havlíčkově náměstí radní a jednohlasně zamítli farmářům z Jiřáku jejich žádost o poskytnutí veřejného prostranství pro uspořádání tradičních akcí, které vycházejí z agrárního kalendáře. Organizátor trhů, občanské sdružení Archetyp, tak byl nucen zrušit všechny tematické akce, na které si návštěvníci tržiště již zvykli: Velikonoce, Jahodobraní, Jarní bylinky či vinařské slavnosti Růžový máj. „Do běžného provozu tržiště se totiž nevejdou další tuzemští pěstitelé jahod, jablek či bylin,“ vysvětluje za Archetyp Jiří Sedláček, „a stejné je to u doprovodného programu. Slavnost růžových vín a klaretů pravděpodobně budeme muset přesunout jinam.“
Proč najednou vadí politikům na Havlíčkově náměstí akce, které zde v minulých letech běžely bez problémů, nebyla radnice schopna věrohodně vysvětlit. „Vzhledem k významnému počtu a rozsahu akcí, plánovaných v jarních měsících na náměstí Jiřího z Poděbrad, jako je například květnové otevření nového informačního centra Prahy 3, však není možné rozšíření dosavadních prostor farmářských trhů na další plochy,“ tvrdila radnice. Vyjádření politiků je však v přímém rozporu se stanoviskem úřadu, který vedou. Odbor technické správy a investic, který Jiřák spravuje, totiž konání akcí povolil. Radní však jeho stanovisko smetli ze stolu. Místo toho na Velikonoce, kdy měla první farmářská akce proběhnout, radnice paradoxně naplánovala narychlo vlastní Velikonoční slavnosti. A to přímo do míst, kam farmářům zatrhla vstup. Proč radnice utrácí peníze daňových poplatníků za kulturní program, který zde dříve pořádali farmáři sami, je velká otázka.
Každopádně s radními nepohnulo ani přesvědčování odborných pěstitelských svazů, které jim význam tematických akcí zdůvodňovali. „Tyto akce mají nemalý kulturní význam, kdy se návštěvníci mají možnost seznámit například se starými, již nepěstovanými odrůdami a dozvědět se celou řadu informací o pěstování jednotlivých druhů,“ podpořil farmáře z Jiřáku například předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Místo toho koaliční politici zaútočili na farmářské sdružení, nařkli je z napojení na opoziční ODS a začali argumentovat tím, že organizátor trhů neplatí třetí městské části nájem. Zapomněli při tom, že současnou smlouvu s občanským sdružením Archetyp, které trhy organizuje, neuzavírala opoziční ODS, ale současná koalice v loňském roce. Navíc farmáři již před několika měsíci sami nabídli žižkovské radnici, že budou za provoz tržiště platit nájem. „Již v lednu 2014 jsme sami navrhli jednání o poplatcích,“ doplňuje Sedláček.
Vazby neziskovky na občanské demokraty pak vyvrátili i sami koaliční Zelení, když někteří jejich pražští představitelé připustili úzké vazby organizátorů trhu právě na jejich politickou stranu. Občanské sdružení Archetyp navíc jako nezisková organizace musí případný zisk z provozu tržiště investovat pouze zpět do neziskové sféry. Peníze z Jiřáku tak podporují fungování Rekonstrukce státu či Transparency International.
Tažení radnice proti farmářům má prozaičtější důvod. V červnu totiž občanskému sdružení Archetyp vyprší smlouva, kterou s ním současné vedení radnice uzavřelo. Před čtyřmi roky, kdy Jiřák vznikal jako jedno z prvních pražských farmářských tržišť s pravidelným provozem, nebylo vůbec jisté, nakolik se myšlenka přímého prodeje mezi Pražáky uchytí. Dnes jsou tržiště Jiřák a Náplavka, které provozuje sdružení Archetyp, mezi obyvateli metropole hitem. A tomu odpovídá i množství peněz, které zde protečou. Že lukrativní a zaběhnuté trhy přitahují různé lobbisty, pohybující se okolo pražských radnic, je proto nasnadě. „Oslovují nás různí provozovatelé, zda by tady nebylo možné provozovat tržiště,“ připustila pro Lidové noviny starostka Vladislava Hujová s tím, že radnice chce na Jiřák vypsat veřejnou soutěž, ze které by místo neziskovky vyšel jako provozovatel vítězně komerční nájemce. „Prostor i stánky jsou ve vlastnictví městské části, chceme zachovat strukturu tohoto trhu a budeme velice rádi, když vyhraje zájemce s nejvyšší cenovou nabídkou,“ dodala žižkovská starostka.
Zdá se tedy, že Jiřák bude následovat další pražské trhy na cestě ke komercionalizaci, kdy rozhodujícím faktorem bude přínos farmářů do obecní pokladny, kterou radní spravují. Že tento zisk budou muset promítnout farmáři do svých prodejních cen, je také jasné.