Přestože privatizace na trojce běží již od devadesátých let, v majetku žižkovské radnice jsou stále tři obří panelové komplexy v dolním Žižkově. První je řada paneláků naproti hotelu Olšanka na Olšanském náměstí, druhým účko věžáků nesoucí cynicky jméno zaniklé viniční usedlost a posléze výletní restaurace Bezovka. Třetím je obří blok panelových domů na dolním Žižkově mezi Jeseniovou a Roháčovou ulicí.

Několik tisíc obyvatel již několik let čeká a čeká na jejich privatizaci. V úterý 24. března je politici z třetí městské části pozvali na prezentaci projektu, který by konečně měl vést k naplnění tužeb většiny z nich – a strhla se mela. Radnice jim sdělila, že do majetku je získají nejdříve v roce 2018. Domy totiž ještě před prodejem projdou revitalizací, která podle prvotních odhadů přijde veřejnou kasu na půl miliardy korun. Hlavní emoce však vyvolala informace, že se privatizace odkládá z plánovaného roku 2016 – což mimochodem není poprvé.

Rukojmí politických šarvátek

Spory o privatizaci se na Žižkově vlečou už řadu let, dalo by se říci, že jsou ústředním tématem místní komunální politiky. Přestože privatizace byla počátkem 90. let doménou pravicové ODS, která ji často prosadila i přes odpor levice, dnes se na tomto tématu shodnou všechny politické strany. Otočila dokonce i levicová ČSSD, která ještě před pár lety prosazovala vyjmout panelové komplexy na dolním Žižkově z privatizace a udělat z nich zlatý obecní bytový fond.

Dnes jsou pro všemi čtyřmi zleva doprava všichni. Spory se vedou o to, jak a v jakém stavu. A to již dlouho. Březnový dýchánek k plánované revitalizaci byl totiž většině nájemců povědomý. Na stejné téma totiž diskutovali se žižkovskými politiky už před třemi roky, kdy se opravy měly spustit poprvé. Situace téměř jako přes kopírák, jen jiné obsazení.

Plán opravit a prodat domy tlačila tehdy ODS, opozice reprezentovaná ČSSD a sdružením Žižkov (nejen) sobě byla proti opravám. Z oprav a privatizace paneláků se nakonec stalo jedno z hlavních témat nové koalice starostky Hujové (TOP 09) se sociálními demokraty a Stropnického Ž(n)S, která vytlačila ODS do opozice. Koalice pak začala přehodnocovat a zkoumat – a dospěla k obdobnému plánu, který předtím kritizovala. Jen o pár let později, pokud tedy vše bude klapat podle plánů. Pro lidi z žižkovských paneláků to představuje pár let ztraceného času, kdy mohli místo obecního nájmu splácet hypotéky.

Ž(n)S: Za průtahy může ČSSD a TOP 09!

Když v roce 2012 nově nastoupivší místostarosta pro bydlení Matěj Stropnický představoval časový harmonogram, podle něhož se bude dokončovat privatizace v Praze 3, řada odborníků si ťukala na čelo. Privatizaci paneláků na dolním Žižkově v něm totiž naplánoval na rok 2016.

Dnes jeho stranický kolega Ondřej Rut tvrdí, že to byl reálný plán, který však zhatili jejich koaliční partneři. „Liknavostí zástupců ČSSD a TOP 09, kteří mají a měli na radnici na starosti investice, došlo ke zpoždění v přípravě jednotlivých akcí, takže došlo i k zásadním posunům v původně schváleném harmonogramu privatizace. Požadavek nájemníků na kompenzace se mi zdá oprávněný,“ vysvětluje zastupitel Strany zelených, proč prosazuje myšlenku, aby radnice za nedodržení privatizačního harmonogramu platila nájemcům finanční odškodnění.

Stanovisko TOP 09 a ČSSD se nepodařilo získat. Na naše dotazy do uzávěrky nereagovaly.

Shoda politiků už panuje i v tom, že se domy mají před privatizací opravit. Zchátralé sídliště zasazené komunistickým režimem doprostřed historického Žižkova je vředem na tváři městské části, zdůrazňují všichni včetně opozice, která jinak plány radnice okolo paneláků kritizuje.

„V případě velkých neudržovaných panelových komplexů je to odůvodnitelné. Sdružení vlastníků o stovkách členů bude mít problém se na rekonstrukcích dohodnout a naspořit na ně a hrozilo by, že katastrofální stav domů zůstane po další dlouhé roky. Investice před privatizací kultivují vnější vzhled domů, a tím i veřejného prostranství; vnímám je proto jako investici ve veřejném zájmu,“ říká předseda poslaneckého klubu Žižkov (nejen) sobě Ondřej Rut.

Souhlasí s ním i zastupitel Svobodných Mojmír Mikuláš z opačného konce politického opozičního spektra, jehož strana je jindy kritikem veřejných investic do soukromých projektů. „Podle mého názoru jsou fasády domů městské části součástí veřejného prostoru a radnice se může podílet na jejich úpravě,“ argumentuje.

„Radnice má zodpovědnost za to, jak bude tento bytový fond v budoucnosti ovlivňovat celkovou tvář Žižkova. Je třeba panelákům a jejich okolí dát ucelený urbanistický koncept. To jsme ale jako ODS tvrdili vždy,“ vysvětluje místostarosta Alexander Bellu.

Zmizí vřed na tváři Žižkova?

Žižkovské paneláky jsou totiž uprostřed historické zástavby cizorodým prvkem. Architektonickým vředem, který zasadil minulý režim do historického centra. Nikde jinde na mapě Prahy nenajdete panelák, který by byl tak blízko historického centra. Betonové monobloky trčící do výšky nad činžáky plné nájemníků přitom nemají žádné reálné ideální řešení.

Je to vřed na tváři Prahy 3, který nejde odstranit. Hraje se jen o to, zda jej lépe či hůře zhojit. S paneláky si nevědí rady ani v zahraničí.

„V Německu šli v některých případech cestou zbourání těchto domů nebo jejich zmenšení. To však v podmínkách Prahy 3 není možné. Museli bychom všem nájemníkům nabídnout náhradní bydlení, které není k dispozici, a všichni nájemníci by s přestěhováním museli souhlasit. Existují však i zdařilé rekonstrukce panelových domů, které z nich dělají kvalitní bydlení a zajímavé stavby,“ tvrdí Ondřej Rut.

Jak dopadne ta žižkovská panelstory, si budeme muset počkat nejméně ještě tři roky. Snad to tentokrát už vyjde.

Odpovědi žižkovské radnice po uzávěrce:

„Majitelé si své byty jistě radši opraví sami“

Noví vlastníci si své byty jistě radši opraví podle vlastních představ a možnosti, tvrdí tisková mluvčí Prahy 3 Iva Vojtková. Její odpovědi na otázky ŽL dorazili až po distribuci tištěného vydání, proto je zveřejňujeme alespoň zde.

Kolika nájemců, kolika domů se bude regenerace týkat do roku 2018? Kolik do této regenerace radnice ještě hodlá investovat?

Připravovaná oprava panelových domů v následujícím období se týká 10 bloků panelových domů, ve kterých je 48 vchodů s číslem popisným, 1.309 bytů a cca. 3.100 obyvatel. Podle připravovaných projektů by se celková investice do oprav a zateplení všech panelových domů před jejich privatizací měla pohybovat okolo 550 mil. Kč.

Regenerace panelových domů byla přerušena v roce 2012. Proč k tomuto přerušení došlo?

V roce 2012 nedošlo k přerušení regenerace panelových domů. V té době nebyl ještě žádný projekt na tyto regenerace ani ve fázi dokončené studie. Došlo jen ke změně filosofie zadávaných studií pouze na opravy plášťů budov, na jejich zateplení a dílčí opravy parterů. O té doby práce na přípravách plynule pokračují a v tuto chvíli jsou již u některých budov ve fázi schválených stavebních povolení a přípravy soutěže na dodavatele.

U dřívějších regenerací se opravy týkaly vedle vnějších plášťů, oken a společných prostor, také vnitřního vybavení panelových domů - rozvodů energií, bytových jader, atd. Proč od regenerací těchto částí budov nově radnice ustoupila?

Radnice ustoupila od nákladných komplexních regenerací ze dvou důvodů. Jednak se domníváme, že noví majitelé si své byty jistě radši opraví podle vlastních představ a možnosti. A pak také dojde k významné úspoře peněz MČ, které by jinak do komplexních regenerací bylo třeba nainvestovat. Ne nepodstatným důvodem je i to, že díky tomuto kroku nedojde k výraznému zvýšení cen privatizovaných bytů, jak se tomu stalo u domů v Lupáčově ulici.