Tohle je průšvih, který si vedení starostky Hujové (TOP 09), a především její zástupce pro kulturu Matěj Stropnický rozhodně za rámeček nedá. Obyvatelé Chmelnice a Jarova kvůli jejich neschopnosti totiž skončili bez veřejné knihovny, přestože to ještě před dvěma lety vypadalo, že vše směřuje k dobrému konci.

Magistrát naplánoval zavření, radnice byla proti

V ohrožení se chmelnická pobočka městské knihovny ocitla již v roce 2014 poté, co na pražský magistrát nastoupil nový radní pro kulturu Václav Novotný (TOP 09). Dnešní náměstek primátora Hudečka tehdy naordinoval městská knihovně úsporná opatření, v jejichž rámci se mělo zavřít pět poboček v hlavním městě. Mezi nimi i ta jarovská. Proti se však ostře postavilo tehdejší vedení radnice. „Zrušení knihovny na Chmelnici musíme zabránit. Její služby hojně využívají děti z celého Jarova, pro které je doprava do druhé pobočky v Praze 3 v Husitské ulici téměř nemožná. Chápu potřebu úspor ve veřejných financích, ale nemůžeme šetřit tím, že zamezíme našim dětem v přístupu k literatuře. To je pro mne naprosto nepřijatelné,“ argumentoval tehdy místostarosta Pavel Sladkovský (ODS).

Jarovská pobočka rozhodně neměla problémy s nezájmem čtenářů, v roce 2011 měla 2324 registrovaných čtenářů, z toho více než tři stovky dětí. Její návštěvníci si jen za tento rok vypůjčili přes 57 tisíc knih. Přitom počet registrovaných členů i výpůjček knih rok od roku stále stoupal. Problém spočíval především ve skutečnosti, že se nachází v prostorách soukromého domu, jehož majitel tlačil na zvyšující se nájem, a k tomu omezené prostory neumožňovaly její rozvoj.

Po jednáních s městskou knihovnou nakonec radnice přislíbila její přestěhování do obecních prostor s tím, že do doby, než se tak stane, bude dotovat nájem v současných prostorách. Podle dohody se místo zrušení měla knihovna transformovat ve velkou spádovou pobočku. Byly nalezeny tři varianty umístění, z nichž nakonec volba padla na nebytové prostory v obecním domě na rohu Koněvovy a ulice Za žižkovskou vozovnou nedaleko Pražačky.

Bombastické plány na papíře

V červnu 2012 nastoupil v rámci politických rošád na žižkovské radnici do funkce místostarosty Matěj Stropnický. A rok a půl bylo ticho po pěšině. Až v lednu letošního roku oficiální noviny žižkovské radnice přišly na titulní straně s bombastickým titulkem, „Knihovna a kulturní centrum nabídnou nové služby,“ jímž místostarosta Stropnický láká do nové knihovny, jež zaručeně otevře své brány ještě letos. Bombastické náčrty variant, jak by knihovna se studovnami mohla vypadat, se tehdy na stránkách radničního plátku prolínaly s emotivními výkřiky zeleného místostarosty typu „Jarov je přece také náš“.

Stropnického sugestivnímu divadlu pravděpodobně uvěřili také zástupci městské knihovny, protože ve víře v žižkovskou radnici se s majitelem dosavadních prostor dohodli na vypovězení nájmu. A to neudělali dobře.

Další v řadě průšvihů

Dnes už je pozdě někoho, kdo spoléhá na schopnosti současného vedení žižkovské radnice, upozorňovat na reálný fakt, že z investičních záměrů, které si politici okolo starostky Hujové vytyčili na loňský rok, osmdesát procent skončilo fiaskem. A o moc slavnější to není ani letos. Rozhádaná levostředová žižkovská koalice s vypětím všech sil stěží dotahuje dva roky staré projekty, které rozjela ještě ODS. Je paradoxní, že vedle kontroverzní napůl dokončené cyklostezky „odnikud nikam“ v Lupáčově ulici se před volbami vedení starostky Hujové podaří splnit v rámci veřejných investic asi jen předvolební sliby dnes opoziční ODS – obnovu Havlíčkova náměstí a hřiště pro teenagery v Habrové ulici. Otevření nové jarovské knihovny však mezi nimi rozhodně nebude.

Už v září musel Stropnický přiznat, že stará knihovna sice zavřela, ale nová jen tak brány neotevře. Objektivně je třeba přiznat, že byť zelený místostarosta nechal stěhování knihovny na poslední chvíli, hlavní zodpovědnost za to, že se celá akce změnila v blamáž, nese stranický kolega starostky Hujové a jeden z lídrů místní kandidátky TOP 09 Jan Materna. Rekonstrukci totiž měla na triku městská akciovka, v jejímž čele stál tento kontroverzní podnikatel, angažující se vedle komunální politiky v Praze 3 mimo jiné také v Harvardském průmyslovém holdingu pravomocně odsouzeného tuneláře Viktora Koženého.

To ovšem místním čtenářům, a především dětem může být celkem jedno, protože jim je tak jako tak jejich čtenářský průkaz na Jarově celkem na nic. A to nejméně na půl roku. Zatím si mohou místo knih listovat letáky se sliby politiků, kterých mají před blížícími se komunálními volbami jistě plnou schránku.