Radnice odmítá zdůvodnit veletoče kolem obecních společností

Radnice odmítá zdůvodnit veletoče kolem obecních společností

Již přes dva měsíce odmítá žižkovská radnice zdůvodnit strategické veletoče kolem struktury obecních společností, které spravují obecní majetek za stovky milionů korun. Na otázky Žižkovských listů starostka

čtěte více
Hujová je třetí nejoblíbenější starostkou metropole

Hujová je třetí nejoblíbenější starostkou metropole

Starostka Prahy 3 Vladislava Hujová (TOP 09) je třetí nejoblíběnější nejvyšší představitelkou městských částí v rámci české metropole. Vyplývá to z aktuálního výzkumu agentury Phoenix research, který probíhal v červenci.

čtěte více
Žižkov budou hlídat další tři kamery

Žižkov budou hlídat další tři kamery

Žižkovská radnice schválila rozšíření městského kamerového systému v Praze 3 o tři další stanoviště. Nově budou pod dohledem Žižkovo náměstí, Kostnické náměstí a cyklostezka u Tachovského náměstí.

čtěte více
Hrrr na ně! Na Vítkov

Hrrr na ně! Na Vítkov

Již počtvrté v novodobé historii poženou Husité z vrchu Vítkov křižáky.

čtěte více

Konec mecenášů v Čechách?

Tomáš Stejskal / 8.12.2013
Konec mecenášů v Čechách?

V adventním období se sklony k solidaritě a nezištné pomoci násobí. Je nepochybným faktem, že se v různých sbírkách vybere nemalé množství prostředků. Tento čas však vybízí i k obecnější úvaze o tom, co pro Čechy znamenají pojmy jako filantropie či štědrost. Jak je to tedy s naší ochotou podporovat potřebné? Proč se bohatí málokdy stávají mecenáši? A je mecenášství tak neproblematické a ušlechtilé, jak se na první pohled zdá?

G. Cilnius Maecenas / FOTO: wikipedia.orgČeši dokážou být velmi štědří. Ve sbírkách, které se konají jednorázově na podporu obětem přírodních či humanitárních katastrof, jsme doslova rekordmany. Zato pravidelně na charitu podle průzkumů přispívá pouhá pětina obyvatel ČR, což je hluboko pod evropským průměrem. K vysokým ziskům z jednorázových sbírek přispívá i zavedený systém DMS, dárcovských esemesek, který v jiných zemích není zdaleka tak běžný a populární jako u nás.
Častým předmětem debaty je nedostatek bohatých mecenášů, kteří by podporovali umění, kulturu či neziskový sektor. Původ mecenášství sahá do antiky, jméno mu dal G. Cilnius Maecenas, bohatý přítel a rádce císaře Augusta, který mimo jiné podporoval i básníky Horatia a Vergilia. V našich zemích mělo svou tradici především ve druhé polovině 19. století, kdy se spojovalo hlavně s osobností Josefa Hlávky. Přerušená kontinuita se však těžko navazuje a dnes si vybavíme jen málo jmen, která by u nás významně přispívala na rozvoj společnosti. Souvisí to i s tím, že pokud takové osobnosti jsou, často se zdráhají o své činnosti hovořit. Češi totiž nemají úctu k bohatým lidem, nedůvěřují jim, spíše závidí anebo se domnívají, že k bohatství jim pomohly nekalé prostředky.

„V učebnicích kulturního managementu se člověk většinou dočte, že americká společnost má dalekosáhleji vybudovanou tradici dárcovství a že financování kultury závisí mnohem více na soukromých zdrojích než na roli státu, jak je to běžné v Evropě,“ přibližuje některé společenské rozdíly Karina Kottová, kurátorka uměleckého centra MeetFactory. „Nicméně podle mého názoru a zkušeností z obou kontextů nelze ani jeden stav idealizovat: když se podíváme třeba na činnost neziskových organizací, shánění financí na jejich provoz je obdobně složité v obou systémech, jen se týká jiných problémů – u nás to může být neprůhledný grantový systém a škrty v rozpočtech na kulturu, v USA to mohou být osobní zájmy jedinců a společností, které do těchto organizací investují.“

Meda Mládková společně s Jiřím Pospíšilem, který se stará o její sbírku / FOTO: ČTKTřeba v Německu či ve Velké Británii se dárcovství mnohem častěji projevuje jako anonymní činnost, přispívá se malými obnosy a občané ho neberou jako otázku společenské prestiže, ale spíše jako určitý morální závazek. „Mecenáši, dobrodinci kultury, vědy a nemateriálních hodnot, jsou v naší kotlině pohříchu spíše institucionární než soukromí. Jinými slovy – stále je snazší přemluvit banku, aby ze svého marketingového rozpočtu uloupla něco na shakespearovské slavnosti nebo na turné viditelné hvězdy,“ vysvětluje Luděk Pfeifer, držitel ocenění Filantrop roku. Zdůrazňuje také fakt, že soukromí mecenáši podporují mnohem víc adresně. „Dají peníze konkrétním lidem, které znají a s nimiž sympatizují. Investují do projektů, k nimž mají citový vztah,“ upřesňuje Pfeifer. České instituce se v poslední době učí využívat moderního fundraisingu, hudební, divadelní i umělecké organizace pořádají různé galavečery po vzoru amerických modelů. Opakovaně této formy využívá festival Struny podzimu; začátkem listopadu proběhla podobná benefice na podporu smíchovské MeetFactory a tato forma sponzorství není cizí ani v oblasti divadelní.

Charitativní akce v Meet Factory / FOTO: Meet FactoryJe však otázka, jaký je rozdíl mezi sponzorstvím a mecenášstvím a zda tento způsob podpory kultury nemá i své slabiny, jak upozorňují někteří jeho kritici, jako například Petr Nedoma z Galerie Rudolfinum, podle něhož tento model vede ke komercionalizaci. Obzvláště v oblasti kultury je přitom důležitá nezávislost. Když si přečteme například tato slova Magdaleny Souček, jedné z největších mecenášek pražského Národního divadla, v článku o vzestupu kulturního mecenášství, který vyšel v Hospodářských novinách, musíme být znepokojeni: „Důležité je, aby sponzoři či mecenáši měli možnost ovlivnit chod instituce a směr, kterým se bude ubírat. Podle mého názoru dnes divadlo obecně směřuje příliš k alternativě. Národnímu divadlu přísluší spíše klasika.“ Myslím, že nejsem sám, kdo se domnívá, že o tom, co přísluší Národnímu divadlu, by měli rozhodovat kvalifikovaní dramaturgové, ne lidé, kteří mají hodně peněz.

Charitativní akce v Meet Factory / FOTO: Meet FactoryKarina Kottová v minulosti spolupracovala kromě jiných i s jednou z našich největších mecenášek, Medou Mládkovou, do budoucnosti však vkládá důvěru spíše do barterového systému. „Menší iniciativy si mohou navzájem významně pomoci vzájemnými protislužbami i bez finančních transakcí. Velké finanční dary od jednotlivců jsou samozřejmě skvělé, ale ještě jsem se nesetkala se zcela neproblematickou formou, kdy by tento dar zároveň neimplikoval kontrolu nad daným projektem.“ Dále popisuje především zahraniční aktivity v oblasti on-line fundraisingu, tedy konkrétních projektů, na které mohou lidé přispívat na internetu a za odměnu dostávají kromě dobrého pocitu drobné výhody, zážitky či možnost netradiční spoluúčasti na projektu. „Nevím, jestli je to formát, který se v našem poněkud cynickém prostředí může uchytit, ale rozhodně přispívá k popularizaci myšlenky dárcovství.“

A právě on-line dárcovství, ať už v oblasti kultury nebo charity, má budoucnost a mohlo by fungovat i u nás; jde totiž podobně jako v případě DMS o rychlou a transparentní formu pomoci. Už tři roky u nás funguje portál Darujsprávně.cz a kromě snadné dostupnosti je jeho výhodou i názornost. Dozvíte se, co přesně lze za částku od vás učinit, a na konkrétní věci se pak mnohem lépe přispívá. Stačí nebýt lhostejný.

Diskuse

Tipy na akce

Aktuality

Pokračuje rekonstrukce křižovatky Prokopova-Jeseniova

Až do 15. září budou v souvislosti s pokračováním celkové rekonstrukce a přestavby křižovatky ulic Prokopova-Rokycanova-Jeseniova probíhat v lokalitě uzavírky, omezení a změny v MHD. Zde je jejich přehled:

CzechPoint na Seifrtce od 14. 12. mimo provoz

Pokud budete potřebovat v druhé polovině prosince ověřit podpis či využít jiné služby pracoviště CzechPoint, musíte ve třetí městské části pouze do Lipanské ulice. Pracoviště v budově městské části na Seifertově ulici bude z technických důvodů do konce roku uzavřeno.

8. zasedání Zastupitelstva MČ Praha 3

Úterý 22. prosince 2015 od 15.00 hodin, Žižkovská radnice, Havlíčkovo náměstí 9, 1. patro, č. dveří 126

created by Anawe