„Všichni jsme milovníci koní a žádnému z nich nebylo při natáčení nijak ublíženo,“ zakončil islandský režisér Benedikt Erlingsson své úvodní slovo před projekcí snímku na festivalu v Karlových Varech. Jeho celovečerní filmový debut však ukazuje soužití islandských starousedlíků v mnohem drsnější podobě, kdy součástí života je všudypřítomná smrt, která místní rozhodně nevyvede z míry. Obyvatelé jednoho nepříliš obydleného údolí se tak společně setkávají spíše na pohřbech svých sousedů, a přesto mají o sobě navzájem velký přehled.
Stačí jen, aby Kolbeinn (Ingvar E. Sigurðsson) osedlal svou bílou klisničku a v neopakovatelně podivném klusu (tamní zvířata totiž svou velikostí připomínají spíše poníky) vyrazil na návštěvu za toužící Solveig (Charlotte Boving) – všechny dalekohledy se neomylně upínají jeho směrem. Společenské faux pas vznikne lehce – stačí jeden nadržený hřebec, jenž se začne na klisnu sápat!
Epizody rámované pohledem do koňského oka se vždy věnují jednomu z rázovitých obyvatel rozsáhlého údolí, kde koně i jejich majitelé absurdně umírají. Místní alkoholik Vernhardur (Steinn Armann Magnusson) se neváhá vypravit se hřebcem plavmo na projíždějící ruskou loď v domnění, že získá láhev výborné vodky, Grimur (Kjartan Ragnarsson) nesnáší, když soused Egill (Helgi Bjoernsson) blokuje cesty ostnatým drátem, který s hudráním přestřihuje, přestože ví, že se může vymrštit a připravit člověka o zrak. Španělský cyklista je natolik fascinován místním koloritem, že vyjede se skupinou místních na koňskou projížďku, ztratí se a málem nepřežije sněhovou vánici.
Koně se v Erlingssonově snímku mnohdy zdají být na vyšším vývojovém stupni, než hašteřící se a pudy ovládaní jejich majitelé, kteří mnohdy řeší své problémy obětováním ušlechtilého zvířete. Přestože jsou nám předkládány spíše figurky a severské typy, než plnohodnotně prokreslené postavy, v rámci struktury snímku to vlastně vůbec nevadí. V rámci více či méně absurdních příběhů totiž v podkresu vyvstává obrázek islandské krajiny a jejích obyvatel, jejichž přežití je mnohdy dílem náhody, přírody a blízkosti němé tváře, jejíž hřbet dokáže jezdce dopravit do bezpečí. V islandské tvrdosti můžeme nalézt upřímné přitakání životu, který nemůže přerušit nějaká epizodka v podobě souseda zříceného s traktorem ze srázu.
Poetiku snímku dotváří i důsledná kamera Bergsteinna Bjoergulfssona s celky islandských plání a hudba připomínající irské lidovky. Debut O koních a lidech je neskonale zábavný výlet na Island, prohloubený nesmlouvavým pohledem do koňských očí, v jejichž bělmu se rodí, žijí a umírají lidé.
O koních a lidech / Hross í oss / režie: Bergsteinn Bjoergulfsson / hrají: Helgi Björnsson, Halldóra Geirharđsdóttir, Kristbjörg Kjeld, Ingvar Eggert Sigurðsson / v kinech od 4. září
