Jiří Pavlovský sídlí se svých obchodem Sequoy na pomezí Vinohrad a Žižkova už přes dvacet let. „Pouze Nové Město, Vinohrady a Žižkov jsou Praha – ostatní části jsou jen atrakce pro turisty nebo přidružené kolonie,“ říká s nadsázkou. „Navíc jsme kousek od našeho obchodu, v parku Na Parukářce, kdysi natáčeli horor Byl jsem mladistvým intelektuálem.“ Filip Gotfrid, který tu už skoro patnáct let prodává, je rodilý Žižkovák. „Mám na naši čtvrť vzpomínky jako na úžasné místo; chodili jsme do lesů a na svahy sáňkovat, Vápenka, Židovské pece, koneckonců i křoviny a stezičky kolem Vítkova. A přitom byl člověk v centru za 15 minut. To mohly nabídnout možná Dejvice, ale to už je spíš zahrada, ne příroda,“ dodává. „Žižkov měl díky tomu, že nešlo o nejbohatší čtvrť, vždycky jednu z nejsilnějších atmosfér z celé staré Prahy.“

V knihkupectví Sequoy v Čáslavské ulici najdete záplavy komiksů v češtině i angličtině, žánrové knihy a komiksové novinky. Vánoce jsou pro mnoho knihkupců malou apokalypsou, kdy lidé berou z poloprázdných regálů se šíleným výrazem v očích takřka cokoli. Filip Gotfrid přikyvuje, že kolem svátků vedle pravidelné klientely skutečně přicházejí i noví zákazníci. Především ženy, jež si rády nechají doporučit, co koupit svému příteli či manželovi. „Vždycky raději nabídnu bezradné dámě něco, co by se mohlo partnerovi líbit, než tvrdit: tohle si kupte, pod stromečkem to bude vypadat dobře,“ přibližuje Gotfrid předvánoční atmosféru a Pavlovský dodává svým typickým stylem: „Ano, na Vánoce vyrazí do knihkupectví i lidé, kteří se s takovou věcí, jako je kniha, setkávají poprvé v životě a netuší, jestli se to používá čistě jako okrasný artefakt nebo jestli se to dá jíst. Což ale není náš případ, k nám chodí samozřejmě jen vzdělaní, civilizovaní, sympatičtí a krásní zákazníci.“

V polovině devadesátých let Jiří Pavlovský spolu se Štěpánem Kopřivou a dalšími několika nadšenci zaútočili na teenagery odkojené Čtyřlístkem a Kometou a vnesli mezi ně radikální komiksovou osvětu. Nejprve články v časopisech Score a Ikarie, poté přímo vlastním magazínem Crew, z něhož se stalo vydavatelství zaměřené především na kvalitní komiks středního proudu. „Osobně jsem fanda právě amerických sérií, něčeho, čemu říkám inteligentní mainstream. Prostě dobře vyprávěné a nápadité klasické příběhy,“ popisuje své preference Pavlovský.

A právě takové tituly se snaží vydávat a už v devadesátých letech, kdy tady ještě žádný trh s komiksy neexistoval, nabízel ve svém knihkupectví jejich originální verze. Dnes – z velké části jeho zásluhou – přestává být komiks tvorbou pro mládež a stává se vyhledávaným dárkem, něčím hodnotnějším než kniha. „Komiks expanduje, to je pravda. Stává se skoro módním artiklem a není snad vydavatelství, které by s tímhle fenoménem aspoň trochu nekoketovalo. Jako dárek je vhodný i proto, že je prostě hezký. Něco mezi knihou a výtvarnou publikací,“ komentuje Jiří Pavlovský proměňující se situaci na trhu.

Přestože se komiksový trh už diferencoval a vycházejí u nás jak autorské grafické romány a experimenty, tak žánrové čtivo, podle Filipa Gotfrida stále ještě komiks není v očích mnohých uznán za plnohodnotné médium. „Názor, že komiks je něco divného, tu stále přetrvává.“