V roce 1907 čítalo třetí největší město v Čechách – Žižkov – více než 75 tisíc obyvatel, ale v soupisu škol najdeme jen jednu německou, v Jeseniově ulici. K tomu dodejme, že většina česky mluvícího obyvatelstva se hlásila ke katolictví (odtud například potřeba výstavby kostela sv. Prokopa) a relativně malá židovská menšina si vystačila s malou modlitebnou v bytě nedaleko dnešní zastávky tramvaje Seifertova. Kromě ní byly samozřejmě k dispozici synagogy na Vinohradech a v Libni.
Žižkov měl v rámci monarchie pozici levného města živnostníků a dělníků u bran Prahy, takže jím cizinci z východu i jihu Rakousko-Uherska chtě nechtě projížděli, někteří tu i zkoušeli své podnikatelské štěstí, jiní se zde oženili. Krásně to ostatně ukazuje poetický snímek Karla Kachyni Láska mezi kapkami deště z roku 1979, kdy se na Žižkově usazuje švec Vincenc Bursík v podání Vladimíra Menšíka a pouští se do nerovného a beznadějného boje s levnou baťovskou výrobou.
Velkou část žižkovských cizinců tvořili dovozci, kteří obhospodařovali kupříkladu velkoobchod s vínem, anebo také zloději, kteří se ale dlouho nezdrželi… Z nejznámějších loupežných případů připomeňme ten, kdy policie odhalila byt několika Poláků̊ ze Lvova v dnešní́ Kubelíkové̌ ulici plný lupičského vercajku, tedy olejů̊, pilníků a paklíčů, a spojila s ním další́ loupeže v Haliči. Tato skupina byla ve Lvově odhalena a odsouzena k jednomu až osmi letům těžkého žaláře. A nakonec nezapomeňme na naivky z venkova, kteří se nechali místními zhýralci ožebračit, neznajíce úskalí života ve městě. Vyhrát nad skořápkářem se totiž pokoušel kdekdo.
Po konci Velké války se na Žižkově usadila část ruské emigrační vlny, nakonec i Jaroslav Hašek se svou druhou ženou Šurlinkou se zabydlel v Jeronýmově ulici u posledního žižkovského bohéma Franty Sauera. Právě z tohoto období pochází ruský pravoslavný chrám na Olšanských hřbitovech.
Jaký je však dnešní Žižkov ve vztahu k cizincům? Stačí se rozhlédnout a k tomu nakouknout do výsledků sčítání lidu v roce 2011. K národnosti české se z celkového počtu 71 769 obyvatel Prahy 3 přihlásilo 44 992 obyvatel, k moravské 217, slezské 25 a slovenské 1444. Tabulkových Romů má celá trojka pouhých 29 – někdejší stav dominantní romské menšiny, kdysi podporované vládní garniturou, je pryč. Na druhou stranu je určitě větší než číslovka dvacet devět. Vysoký počet vietnamských večerek naznačuje také hojné zastoupení této menšiny, ke které se ale přihlásilo jen 197 obyvatel Prahy 3. Dodejme ale, že v případě národnosti nešlo při sčítání o povinný údaj. Obchody s ruským a ukrajinským zbožím u Ohrady nebo Prokopova náměstí naznačují početnou menšinu především Ukrajinců, podle tabulek 1255 duší. K těmto počtům přidejme 75 Němců, 114 Poláků a přes 20 tisíc nezařazených.
Tradiční Žižkováci, ať už to byli Pepíci s kostkovanou vestou či dědové a babičky z pavlačí, vlastně vždy pocházeli odjinud, a teprve naše čtvrť je slupla a přetvořila v hrdé obyvatele města pod Vítkovem. Nechme se překvapit, kdo asi bude Žižkov obývat za dalších padesát let.