Dramaturgický tým z Paláce Akropolis ztělesněný Josefem Sedloněm a Petrem Boháčem připravili první ročník festivalu Spectaculare, který do Prahy přiveze experimentální hudbu, současné pohybové divadlo, multimédia a vizuální umění. Festival se bude konat od 20. do 31. ledna na Nové scéně Národního divadla, v Paláci Akropolis, Centru současného umění DOX a ve Studiu Hrdinů – Veletržním paláci. 

Prolomit vlny, Idioti, Tanec v temnotách, Dogville, Antikrist či Melancholie – takřka v každém z předchozích snímků dánského režiséra Larse von Triera je zakódována určitá podoba filmového experimentu a hry s divákem. Ať už se jedná o manifest Dogma 95, kterým odvrhl veškerou filmovou umělost, divadelní stylizaci v Dogville či emočně muzikálově vypjatý Tanec v temnotách – Trier  s pečlivým ovládnutím filmového řemesla znejisťuje do té míry, kdy ani my sami netušíme, kdy si z nás dělá legraci. Dvojfilm Nymfomanka tuto hru přesouvá i do mimofilmového světa. 

Bylo to přímo nedávno. Poblíž židovského hřbitova na Žižkově žila taková divná paní. Nebyla to čistokrevná čarodějnice. Spíš vědma, i když čarování znala dost. A protože byla částečně i obyčejná ženská, zamilovala se. Ten, do kterého se zahleděla, byl Čert.

„Tak takhle jsem se zamilovala do Prahy,“ říká Nika, podívá se z okna na noční Berlín a napije se vína. „Nejdřív metro, až pak Pražský hrad. Ale Vánoce, ty si nezamiluju nikdy.“ Její byt je malý, každé stěhování je o pokoj menší, protože Berlín je každý rok o něco dražší. Ale na víno je. A na jídlo a cigarety taky.