Známý výtvarník Pavel Brázda (87) je jedním z nejvytrvalejších malířů, které můžete mít tu čest poznat. Svědčí o tom i fakt, že své první výstavy se dočkal až v šestašedesáti letech, tedy po mnoha desetiletích vytrvalé práce. I tak ale celá desetiletí, která tomu předcházela, vyplnil usilovnou prací. A rozhodně tím nemyslíme jen dřinu v kotelně, kam byl Brázda odložen komunistickým režimem. 

Málokdo má takové zásluhy o žižkovskou hudební kulturu jako Lubomír Schmidtmajer. Od počátku osmdesátých let vedl legendární Junior klub Na Chmelnici, který poskytoval zázemí bigbítovým kapelám. Nyní se snaží v podobném duchu pokračovat v jednom z největších pražských klubů, v Paláci Akropolis.

Mluvit o hudbě je stejně těžké jako tančit o architektuře, nechal se před lety slyšet jeden nejmenovaný irský muzikant. S Kamilem Holubem jsme se však pokusili o to první, jelikož jeho tvůrčí práce se blíží tomu druhému. Ne že by přímo tančil, ale architektonické objekty opřádá hudební kulisou. 

Cestou na střelnici v Kapslovně jsem se připravoval na cokoli. Milovníci zbraní zamilovaní do estetiky hummerů, bojových plemen a švabachu. Co jsem ale nečekal, že objevím, byl sportovní klub biatlonistů, houf dětí se vzduchovkami a až „hrabalovsky“ malebné zákoutí staré továrny plné sportovců. To vše pod předsednickou taktovkou Miroslava Váni.